Městečko Oberhausen an der Nahe leží v německé oblasti Porýní-Falcko v okrese Bad Kreuznach, což je větší lázeňské město vzdálené zhruba deset kilometrů od Oberhausenu. Vinařství je v tomto regionu velmi významný obor, kterému se věnuje mnoho obyvatel. Pochází odtud i Katharina Staab, současná německá Královna vína.

Hermann Dönnhoff - Elegantní vína z Nahe
(Oberhausen an der Nahe - Německo / Porýní-Falc)

Celkem nedaleko německého města Mainz jižně od toku řeky Rýn se nachází vinařská oblast Nahe, pojmenovaná podle řeky stejného jména. Na více jak 4000 hektarech vinohradů v tomto regionu se pěstují převážně - zhruba ze tří čtvrtin - hrozny pro výrobu bílých vín, kterým dominuje odrůda Ryzlink rýnský. Mezi další patří variace spíše lehčích odrůd jako je Müller-Thurgau, Silvaner, Kerner, bílý a šedý Pinot. Z modrých pak Dornfelder či Rulanda modrá.

Bezesporu jednou z nějvětších vinařských ikon tohoto regionu je vinařství Hermann Dönnhoff, které má více jak 200letou rodinnou tradici, jejíž nositeli jsou v současné době otec a syn - Helmut Dönnhoff a Cornelius Dönnhoff. O proslulosti vinařství a jeho vín svědčí i řada ocenění, kterých se mu dostalo. V roce 1990 bylo jako první vinařství z Nahe oceněno zlatou medailí za pěstování a výrobu vína a od té doby se Helmut Dönnhoff stal několikrát podle různých institucí vinařem roku a v roce 2005 Osobností roku podle Roberta Parkera ve Wine Advocate.

Jak je tomu typické v celém Nahe, i v tomto vinařství převládá drtivě odrůda Riesling, a to ze zhruba 80%. A je po něm i největší poptávka. Když nám Helmut připravil degustaci ročníku 2016, postavil na stůl celou řadu ryzlinků a pouze se lakonicky zeptal: "A chcete vlastně ochutnat i něco jiného než ryzlink?"

To "něco jiného než ryzlink" - tedy zbylých 20% produkce tvoří odrůdy Pinot blanc a Pinot gris, které nejsou zpracovávány pouze jako základní vína a rovněž dosahují velké elegance, ale proslulosti rýňáků zkrátka nedosahují. Když jsme neodbytně dolovali z Helmuta informaci, zda pěstuje i něco červeného, přiznal, že trochu toho modrého Pinotu si pouze pro potřeby své rodiny pěstuje a zpracovává také.

Degustace sortimentu vinařství Dönnhoff je tedy pravou radostí pro milovníka Rryzlinku, jakým vskutku jsem. A těší mne - i když mám obrovský respekt k velké škále německých Ryzlinků vysoké kvality od skvělých vinařů se zbytkovým cukrem - že tato degustace se nesla spíše v sušším duchu. Je to i filosofie vinaře. Sice produkuje i sladší "fruity" vína, ale tvrdí, že sladké víno není o samotném cukru, ale že cukr je jen jedna složka jinak plnohodnotného vína.

Základní suchý ryzlink ročníku 2016, který jako jediný nenese označení konkrétní viniční trati či charakteru "vinařského rukopisu", je velmi harmonický, nese minerální charakter vulkanického podloží a co do kvality a úrovně vína o něm můžeme mluvit jako o "základním" v opravdu velkých uvozovkách. Jedná se zkrátka o velmi pěkné elegantní víno.

Vyloženě radost mi udělal Tonschifer - ryzlink z nejstarších poloh, které rodině patří a nachází se přímo v Oberhausenu - a to hlavně pro svou útlou, ale velmi pevnou mineralitu. Roxheimer Höllenpfad, krom vtipného obrázku čertíka na láhvi odkazujícího na starý "dizajn" etiket, zaujal svou velmi delikátní pikantností a jemnou provokující mineralitou.

Grosses Gewächs ryzlinky jsme ochutnali zatím pouze ze sudu, do láhví půjdou až v létě, aby byly připraveny na prodej v září. A dává to smysl, opravdu ta vína mají potenciál a sílu, která potřebuje více času. A i když se ta vína dle našeho názoru z degustace vyvíjí velice dobře, i sám vinař s opatrným nadšením říká, že právě až ten čas ukáže.

Ročník 2016 totiž považuje Helmut Dönnhoff za velkou výzvu. Říká, že ten ročník rozhodně nebyl jednoduchý, ale řekl, že byl ryzlinkový. Od této odrůdy očekává spíše eleganci, finesu a ne přehnaně vysoký alkohol. A šestnáctka se tímto směrem vyvíjí. Když vinař vzpomíná na důležité události tohoto ročníku, mluví především o vodě. Tedy o srážkách. Popisuje snad každodenní déšť na jaře v době kvetení, který zapříčinil fakt, že ještě než víno pořádně vykvetlo, napadalo tolik vody, co za celý průměrný rok. Prý si řekli, že už to stačilo a teď je třeba slunce, netušil však, že bude tak intenzivní a že se v době dozrávání budou za aspoň trochu vody modlit.

Helmut Dönnhoff je velký tradicionalista, takže jsme si nemohli nechat ujít příležitost podiskutovat i o některých dnes už ani snad ne kontroverznějších, ale spíše "novějších" tématech. Jedním z nich byl možný rozpor v používání tradičního korku vedle moderních šroubovacích uzávěrů. Jako člověk otevřený a směřující dopředu šrouby na některá svá vína používá a tvrdí, že mají své místo.

Jako člověk zkušený a pragmatický však říká, že si není jistý v použití šroubu na vína s větším potenciálem a sám pro tato vína používá korek. A má rád dobrý kvalitní korek, který dopřává svým velkým vínům. S realistikým úsměvem poznamenává, že už nemá k dispozici třeba dvacet let na to, aby zjistil, co udělá GG Riesling pod šroubem. A přesto, že jeho syn a následovník Cornelius, který má za sebou mnoho studijních praxí ve vinařstvích v Austrálii a na Novém Zélandu - tedy v pomyslné kolébce šroubovacích uzávěrů - nemá s filosofií svého otce problém.

Tradiční vinařský názor měl Helmut Dönnhoff i ve chvíli, kdy přišla řeč na bio vinařství a používání síry. Ač tento trend či moderní cestu respektuje, říká: Klidně si víno bez síry dělejte, ale pijte ho hned, za pět let z něj bude čistočistá hrůza.

Byla to krásná exkurze nejen do regionu Nahe, ale především do zkušenosti moudrého člověka, který dělá víno s pokorou k místu, odrůdě a tradici. Navzdory modernímu konzumnímu světu či nočním mrazům, které občas pěkně trápí zdejší vinice. A možná i proto "je vinařství Hermann Dönnhoff pro Nahe to, čím je Domaine de la Romanée-Conti pro Côte d´Or", jak poznamenal Neal Martin v eRobert Parker.

| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl

Obsah stránek:

Jan Bretl

e-mail:

Facebook: www.facebook.com/vinarnik.cz

Copyright: Jan Bretl 2016-2017

Technická realizace:

WebProjekt Praha

Publikační systém: web2.cz

e-mail: