Na vinařství je krásné, že každý rok začíná prakticky od začátku. A že každý ročník může být zcela odlišný od těch předchozích i budoucích. Zvláště zde uprostřed Evropy, kde se nemůžeme spoléhat na stabilně ideální klimatické podmínky, jak je tomu třeba na jižní polokouli. Bere nám to výhodu každoročního standardu, ale přináší možnost, pracovat s každým ročníkem odlišně, navíc s ohledem na různá specifika konkrétního regionu.

XII. Tropický ročník 2018

Když jsme se probudili na jaře ze zimního spánku, konstatovali jsme, že i vinice se probudila velice radikálně. Nástup jara připomínal spíše nástup léta. To jsme však ještě netušili, s jakou razancí a intenzitou léto ročníku 2018 proběhne...

Začátek článku  ►

Na začátku to ještě vypadalo docela pěkně a zdravě. Malé bobulky na pevných hroznech přišly sice o něco dříve než jiné roky, ale to nic zvláštního samo o sobě neznamená.
Během růstu zelené plochy dochází obvykle k odstranění určité části listů.
Dělá se to nejen proto, aby k hroznům mohlo slunce. Solaris je velmi bujná liána a roste před očima. Důležité však je, aby porost nebyl příliš hustý. Jednak proto, aby mezi tažni a hrozny mohl proudit vzduch, který vyhání vlhkost. Ta by totiž mohla být živnou půdou pro různé plísně. A také se některé listy či přímo celé výhony dávají pryč, aby...
Pak již následuje obligátní natažení sítí, letos pochopitelně - jako se vším - o něco dříve, konkrétně již někdy v polovině července.
V době umisťování sítí byly hrozny ještě prakticky zdravé a neporušené, nějaký problém se vyskytoval pouze zřídka.
Letos jsme proti špačkům bojovali novými sítěmi. Byly levnější, snadněji rolovatelné, ve velké metráži...
Až při samotné manipulaci jsme zjistili, že výhodná cena se nám bohatě vrátí v tom, že sítě budou na jedno použití. Velká tenká oka se velmi dovedně zamotávala nejen do hroznů, ale i do drátů a ke sloupkům. Výsledkem bylo časté trhání a někdy dost necitlivé vyprošťování hroznů.
Sběr přišel letos velmi brzo. Náš Solaris měl již v polovině srpna v severních Čechách cukernatost 24°NM.
Po měsíci od náročného natažení sítí přišla tedy před samotným vinobraním neméně náročná práce spojená se sundáváním sítí.
Mnoho hroznů bylo nutno složitě a silou vymotávat ze sítí, někdy i za cenu několika utržených bobulek. Vzhledem k tomu, že těchto sítí máme ještě dalších 300 metrů, čeká nás tato zábava ještě následující rok. Pokud se nerozhodneme pro jinou variantu... Velmi odvážnou myšlenku jsem slyšel před pár dny například od pana Nepraše v Pavlově....
Sítě naše hrozny sice uchránily před ptactvem, ale před vosami již ne.
Těch bylo letos veliké množství. A dobře zralé hrozny jsou pro ně zdrojem sladké šťávy. Ony pak dokážou bobulku doslova vybydlet - zůstane z ní jen děravá seschlá slupka tmavé barvy a přibližně původního tvaru. Letos však vosám nešlo pouze o cukr, hrozny pro ně byly i zdrojem samotné vody, které bylo v létě roku 2018 katastrofální nedostatek prakticky...
Dalším příkladem suchého roku jsou samotné některé hrozny. Rostlina díky velkému nedostatku vláhy si zkrátka - aby vůbec přežila - pro vodu došla zpět do hroznů, kterým ji dříve předala. Ty pak byly seschlé a na hmat doslova hadrové. 
V den sběru nás trápilo ”pouhých” 35 stupňů ve stínu, ale naše meteostanice naměřila ve vinici rekord letošního léta s hodnotou 40,4 °C.
I vzhledem k tropickému počasí bylo třeba manipulovat s hrozny rychle a bez váhání je po sběru hned odvézt k dalšímu zpracovávání.
Tohle už je rutinní postup, který probíhá bez ohledu na klimatické nuance ročníku.
Mlýnek hrozny nadrtí a necháme je přes noc macerovat. Obvykle věnujeme při sběru před mletím více času pečlivému přebrání hroznů, ze kterých odstraňujeme doslova každou bobulku, která se nám ideálně nelíbí. Letos byly podmínky trochu proti nám - poškozených hroznů bylo například díky vosám podstatně více než obvykle, a brutální...
A to byl také důvod, proč jsme přidali k macerujícím hroznům trochu pyrosiřičitanu, který případnou neplechu může usměrnit.
Takto pod igelitem budou pomleté hrozny odpočívat do rána.
A tohle je na tom vinařství jedna z těch krásnějších stránek.
Když máte ze své celoroční práce pár desítek litrů vína, nehrozí, že byste na tom zbohatli nebo se proslavili, už minimálně proto, že se Vaše víno dostane tak maximálně k přátelům. A s těmi přáteli je úžasné najít chvíli a ochutnat a popovídat. Tak jak se do podařilo s naším sousedem Zdeňkem právě v té době, kdy se (celou noc) čekalo,...
Materiálu bylo letos na tři dávky do lisu, takže zábava na celé dopoledne. Zvláště, když se člověk ještě pere s následky předchozí degustace :-) Naštěstí lisování hroznů není věc, u které by se mělo spěchat. Naopak aby výlisnost byla optimální, je třeba otáčet velmi pomalu a postupně.
Vylisovaný mošt již téměř gravitačním způsobem pošleme do sklepa, kde jej čeká bouřlivé kvašení.
A letos to kvašení zas tak brutálně bouřlivé nebylo. Zatímco Zdeňkovi jeho burčák utrhl alobalovou zátku a vyrazil do světa, ten náš fungoval klidněji a pozvolněji, což je - podle mého názoru - pro následné víno výhodnější. A zajímavé na tom je, že takto rozdílně reaguje víno od dvou vinařů, které pochází z hroznů stejné...
Další důkaz toho, jak se klima posouvá a mění. Zatímco ještě před pár roky jsme na fíkovníku v naší vinici sem tam sebrali pár polozralých plodů, letos jsme v půlce září sklízeli kila perfektně zralých fíků...
| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl a Marek Vrána