Začátek článku ►
Pokračujte šipkami doprava ►
Když trochu odběhnu od jablek a jejich zpracovávání a vrátím se na chvíli k předchozí myšlence: všude v civilizovaném světě, kde funguje i civilizovaná gastronomie, platí, že lidé jí a pijí především ty produkty, které pochází z místa, kde se právě nacházejí. Říká se tomu lokální gastronomie a...Když trochu odběhnu od jablek a jejich zpracovávání a vrátím se na chvíli k předchozí myšlence: všude v civilizovaném světě, kde funguje i civilizovaná gastronomie, platí, že lidé jí a pijí především ty produkty, které pochází z místa, kde se právě nacházejí. Říká se tomu lokální gastronomie a dává to naprostý smysl. Místo globálních značek a produktů z druhého konce světa se vaří z místního, pije se zdejší víno a podporují se lokální producenti vůbec. Přijde mi to téměř jako povinnost, zvlášť, když máte na dosah ruky něco tak dobrého.
Od začátku mluvíme o cideru, možná bychom si mohli říci, co to vlastně cider je... Jedná se o fermentovaný jablečný mošt, který v případě Tátova sadu následně až rok zraje. Když jsme zmínili fermentaci, je logické, že lze v tomto nápoji očekávat něco alkoholu. Toho může být od celkem nepatrného množství až k nějakým osmi procentům. A v neposlední...Od začátku mluvíme o cideru, možná bychom si mohli říci, co to vlastně cider je... Jedná se o fermentovaný jablečný mošt, který v případě Tátova sadu následně až rok zraje. Když jsme zmínili fermentaci, je logické, že lze v tomto nápoji očekávat něco alkoholu. Toho může být od celkem nepatrného množství až k nějakým osmi procentům. A v neposlední řadě mne při charakteristice cideru napadá další podobnost s vínem: dobrý cider, stejně jako dobré víno, umí potěšit, pobavit a osvěžit, neuspí nás, ale spíše povzbudí, a i když to možná někdy trochu s konzumací přeženeme, neměli bychom to druhý den zas tak moc cítit za krkem - stejně, jako když si dáme dobrého vína o nějakou tu skleničku víc než obvykle...
A i ta má velmi podobný příběh jako samotné cidery - vše probíhá ručně a naprosto jednoduše. Vezme se mošt z jablek, která Táta sklidil a vylisoval, přidá se trocha vody s bublinkama, zakonzervuje citrovonou šťávou a je hotovo. Jen v případě rybízové limonády logicky citronovou šťávu nahradí rybízová. Nepřidává se...A i ta má velmi podobný příběh jako samotné cidery - vše probíhá ručně a naprosto jednoduše. Vezme se mošt z jablek, která Táta sklidil a vylisoval, přidá se trocha vody s bublinkama, zakonzervuje citrovonou šťávou a je hotovo. Jen v případě rybízové limonády logicky citronovou šťávu nahradí rybízová. Nepřidává se žádný cukr a limonády se nefiltrují.
Ono taky proč a na co spěchat, když děláte něco tak specifického...? Pod pojmem cider jsme si - bohužel - zvykli (někteří z nás, kteří se možná nemají tolik rádi) kupovat leccos. Reklamy nás masírují a sdělují nám, co je skutečně dokonalé a nejlepší. Je škoda, že nám (některým z nás, kteří se možná nemají tolik rádi) vůbec...Ono taky proč a na co spěchat, když děláte něco tak specifického...? Pod pojmem cider jsme si - bohužel - zvykli (někteří z nás, kteří se možná nemají tolik rádi) kupovat leccos. Reklamy nás masírují a sdělují nám, co je skutečně dokonalé a nejlepší. Je škoda, že nám (některým z nás, kteří se možná nemají tolik rádi) vůbec nedochází, že produkt, který je skvělý, nejlepší a přírodní a dělaný s láskou, nelze prodávat na každé diskotéce a benzinové pumpě, a tedy vyrábět v milionových šaržích. Táta a Máma Abtovi pracují v místních chemicky neošetřovaných sadech a sami si vysázeli 8 hektarů jabloní pečlivě vybraných anglických a francouzských odrůd, které jsou pro výrobu cideru velmi vhodné. Tomu už se ”přírodně a s láskou” dá s naprosto čistým svědomím říkat!
Ale ono je to vlastně logické, je to - stejně jako u vína - o určitém ”propíjení se”. Koho víno zajímá, obvykle beztak začíná u něčeho, co je méně komplikované a přijatelnější, a také takové, že nečím na první ochutnání upoutá. A to bývá velmi často právě ”vyšší cukr”. Stejně tak je...Ale ono je to vlastně logické, je to - stejně jako u vína - o určitém ”propíjení se”. Koho víno zajímá, obvykle beztak začíná u něčeho, co je méně komplikované a přijatelnější, a také takové, že nečím na první ochutnání upoutá. A to bývá velmi často právě ”vyšší cukr”. Stejně tak je to u cideru. A když má člověk chuť (a možná trochu talentu) se propít dál, oblíbí si spíše sušší víno či cider, minimálně na každodenní pití. Možná i proto, že suchého se dá vypít víc :-)