Jan Bretl - Sommelier

VZDĚLÁNÍ...

Ke gastronomii jsem měl blízko už v rodině, takže bylo logické, že jsem studoval hotelovou školu a po jejím dokončení jsem v tomto oboru zůstal. Této práci se tedy věnuji včetně školy (ano, i při škole jsem pracoval, i když se to v té době nosilo o něco méně než dnes) více jak dvacet let.

Často se mě někdo ptá, zda mám nějaký sommelierský kurz, když jsem ten sommelier... Občas si neodpustím drzou - ale pravdivou - odpověď, že i když jsem žádný takový kurz nestudoval, tak jsem na něm přednášel.

Ačkoli vůbec takové kurzy či vzdělávání v tomto směru nijak nezpochybňuji, za svou kvalifikaci považuju především zkušenosti, které jsem během těch - dnes již mnoha - let posbíral, tisíce láhví, které jsem měl možnost ochutnat, desetitisíce kilometrů, které jsem najezdil mezi vinaři celé Evropy.

A co bylo asi nejcennější - možnost sdílet radost z vína s vinaři, sommeliéry, šéfkuchaři či znalci prostřednictvím jejich vyprávění a předávání myšlenek a zkušeností, ale i poslouchání "obyčejných" (myslím tím ne tolik propitých) lidí a přemýšlení o jejich názorech a vinařských postřezích.


CO JSEM KDY DĚLAL RÁD...

Zkušeností z gastronomie mám mnoho a jsou rozličné. Možná nemám jasný přímočarý profesní profil, ale díky té rozmanitosti vím, jak to funguje nejen striktně ve víně, ale i v kuchyni, "na place", kolem kávy a piva, a to jak po praktické, tak i organizační stránce.

Za strašně cenné považuji, že jsem si toto všechno vyzkoušel. Ať už jako obsluha na cateringových akcích, čímž jsme si přivydělávali při škole, tak i jako číšník a kuchař v restauraci, barista v kavárně, či organizátor různých gastronomických akcích na míru.

S vínem jsem se nejlépe seznámil především jako sommelier v dobrých pražských restauracích a vinotékách, kde jsem nejen prodával a otevíral láhve, ale podílel jsem se i na organizování degustací vína, sestavoval vinné lístky či školil personál.

Velikou porci zkušeností jsem získal při práci pro firmu dovážející evropská vína do Čech a také organizující eventové akce. Zde jsem byl ten, který je plně zodpovědný za gastronomickou stránku věci. Vína jsem tedy vybíral u vinařů, byl s nimi v kontaktu, cestoval za nimi po celé Evropě, vína následně prezentoval klientům či gastronomickým zákazníkům, ale i organizoval jejich distribuci.

Byla to velká škola a pár opravdu hektických let. Když máte budíka na druhou hodinu, protože v osm ráno máte schůzku s vinařem v Maďarsku, ze které jedete přes jednoho rakouského vinaře a jednoho rakouského výrobce vinného skla do Itálie, abyste stihli večer schůzku v Piemontu, ze které spěcháte zpět do Prahy, abyste další den odpoledne mohli připravit degustaci pro své zákazníky, vezme vám takové tempo trochu zdravého rozumu i zdravého osobního života, ale neskutečně vás obohatí profesně a naplní zážitky k nezaplacení.

Dnes už žiju pomaleji, ale od vína jsem neodešel a neodejdu. Stále víno vychutnávám, nabízím, poznávám a nově se jej i pokouším pěstovat a "vyrábět"; a snažím se o své postřehy a myšlenky s ním spojené dělit.

A budu rád, když se o kousek toho všeho podělím i zde s vámi. Ale nečekejte encyklopedii či vrcholně vědeckou literaturu, spíše zážitky a postřehy člověka, kterého víno sakra baví.

Když jsem byl ještě mladší než dnes na terase jedné ze svých prvních vinařských základen v Černé labuti.
Byla to doba, kdy jsem toho ještě málo o víně uměl, ale měl jsem skvělou možnost je učit. V těchto časech jsem sice seděl na několika židlích a neměl prakticky žádný čas na sebe, ale ta náročná pracovní náplň mi umožnila navštívit úžasné evropské regiony a vinaře, od kterých jsem měl možnost se dozvědět mnoho zajímavého a pro mou další práci...
Již tehdy jsem měl výrazně nakročeno ke své velké vinařské lásce, kterou jsou dodnes Rieslingy.
Konkrétně ty z německých vinařských oblastí či z rakouského regionu Wachau.
Ale ani růžovým Champagne člověk nepohrdne.
Práce na vinici je sice fyzicky náročná, ale je to i úžasný relax na hlavu.
Proto - když čas dovolí - rád využiju možnosti vyrazit k zajímavému vinaři a dopřeju si třeba jen na víkend kůru této duševní očisty.
Ve vinařství je občas potřeba chytit se vesla. Takové rozbíjení a potápění matolinového klobouku - i když se třeba nezdá - je kus pořádné práce...
Získané zkušenosti u vinařů velmi dobře sám využiju.
I když nejsem žádný profesionální vinař, se svým partnerem na naší mikrovinici pár desítek litrů vína každý rok vyrobíme. Ne všechny postupy jsou s velkým vinařstvím zcela totožné, pořád je to ale o pěstování, sbírání, lisování, kvašení a školení vína :-)
S přibívajícím věkem zjišťuji, že ten vlak není vždycky úplně marná instituce...
Víno a jídlo patří k sobě a jde dohromady. S jídlem nejen rád jím...
...ale i vařím. Víno jako surovina v kuchyni je stále ještě trochu opomíjená a možná i obávaná. To se však netýká mě. Moc rád používám víno nejen v tradičních receptech, ale zkouším stále nové a nové.
Jak jsem už řekl, víno je radost, vášeň, zábava a život... A čím dál častěji si uvědomuji, že jsem tím životem vybouřený a tu radost může udělat a vášeň rozvířit i jedna obyčejně dobrá sklenička...
| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl

Obsah stránek:

Jan Bretl

e-mail:

Facebook: www.facebook.com/vinarnik.cz

Instagram: www.instagram.com/vinarnik.cz

Technická realizace:

WebProjekt Praha

Publikační systém: web2.cz

e-mail:

Copyright: Jan Bretl 2016-2018