Chardonnay - Hvězda padá z Burgundska
Když se řekne název odrůdy Chardonnay, pro mnohé méně propité konzumenty je to automatická záruka kvality. Spousta lidí toto zaklínadlo používá jako záchrannou brzdu - vždyť když je to Chardonnay, tak to přece musí být dobré a kvalitní... Samozřejmě tomu tak není. Jako všechny odrůdy na světě, tak i tato je především v rukou vinaře, na kterém záleží, jak ji "udělá".
Odrůda je určena k výrobě bílých vín a patří do tzv. pinotové rodiny odrůd. Vznikla snad divokým křížením pinotu a odrůdy Goulais Blanc, která Chardonnay předala některé ze svých velmi výhodných vlastností, a to možná ty dvě ekonomicky úplně nejvýhodnější: jednak vysokou výnosnost, jednak poměrně slušnou odolnost a nenáročnost na "údržbu". Sama se už dnes příliš nepěstuje, nebo spíš minimálně, svůj díl velké práce již odevzdala právě svým podílem do odrůdy chardonnay.
Chardonnay je dnes vyloženě globální odrůda, krom tradičních evropských oblastech ji nalezneme na obou amerických kontinentech, v Jižní Africe i Austrálii, na Zélandu, v Číně i Izraeli. Ale její kolébkou je Francie, jmenovitě oblast Burgundsko. A odsud pocházejí i ta největší chardonnay. Ty největší legendy nesou lokální názvy právě malých burgundských lokací jako je Meursault, Puligny-Montrachet, Chassagne-Montrachet či Corton-Charlemagne.
Nerozlučnou součástí těchto velkých vín je i tradiční burgundská práce se dřevem. Jedná se o klasické nové dubové sudy typu barrique, které dělají vína z této oblasti mohutnými, ale i elegantně obroušenými. Jejich opulentnost svědčí i o tom, že při klasické burgundské degustaci se ochutnávají nejprve červená vína odrůdy pinot noir a teprve potom bílá chardonnay.
Pro mě je symbolem Chardonnay i klasická baculatá pinotová láhev. Ať již se jedná o klasické "cháčko na béčku" (chardonnay na barikovém sudu), "slané" Chablis nebo jeho moderní interpretaci třeba z druhého koutu světa, neberu jeho kvalitu jako samozřejmost a zdaleka každé Chardonnay nepovažuji za kvalitní. Vždy přemýšlím o jeho původu a především o práci vinaře.
Poslední novinky a zajímavosti:
autor: Jan Bretl