Pesecká leánka - Hrdě stoupá vzhůru
Věřím, že tohle slovní spojení, tento název, je pro mnohého naprosto cizí. Ostatně i pro mne ještě nedávno bylo povědomí o "pesecké" jen velmi omezené. Věděl jsem sice, že je to spíše lokální záležitost "někde na Slovensku", ale bližší konfrontaci jsem byl vystaven až mnohem později.
Co se výskytu týče, tentokrát zůstaneme na opravdu malém plácku. Tou typickou lokalitou pro peseckou leánku je oblast kolem Bánské Štiavnice, které dominuje Sitno. No ano, i Slováci mají svou horu... Jedná se o sopečný vrchol, který stvořil v dávných časech okolní pahorkatinu. Právě proto mluvíme často o pesecké leánce ve spojitosti s víny "Spod Vulkánu".
Je to odrůda, která je zde považována za to nejobyčejnější a skoro až nejsprostší, co tady každý pěstoval. Celkem hodně a jistě to plodilo, nepodléhalo to nijak zvlášť chorobám a teklo z toho celkem pitelné, ale nijak zvláštní víno. Měl to každý ve sklepě na nekomplikované pití ve svých sudech a demižonech, ze kterých si natáhl, ale ani ho nenapadlo, že by zrovna tohle víno třeba láhvoval. No a pokud to někdo náhodou udělal, řekl si za takovou láhev tak maximálně dvě eura. A pak se tu objevilo pár mladých "nakopnutých" vinařů, kterým nedělalo problém tohle víno láhvovat, ale dokonce si před zmíněnou cenovku ještě přimalovat jedničku. Mnozí si klepali na čelo, někdo to považoval třeba za mladickou drzost...
Ale ono to mělo své opodstatnění. Tihle vinaři to totiž dělají úplně jinak. Těch změněných postupů je mnoho a záleží na každém z nich. Asi nějdůležitější je, chovat se k pesecké leánce jako k plnohotnotné odrůdě a k lokalitě pod vulkánem Sitno jako k plnohotnotnému a respektuhodnému terroiru. Oba tyto faktory mají dostat vyniknout a nebýt zabíjeni touhou po kvantitě. Je třeba brát v potaz, že tato odrůda si s tímto místem rozumí a umí zde trpět i být průbojná. Kořenový systém si nalezne cestu velmi hluboko do podloží - zkrátka je bujná nejen nahoře, ale i dole. Její bobulky se zase vyznačují velmi tenkou slupkou a prakticky tekutou strukturou. Vyžaduje tedy hodně šetrný přístup.
Odmění se nám vínem velmi temperamentním, veselým a rozverným a především tím, že takové víno je zkrátka "picí". A tím se asi i vracíme k její podstatě, s jakou bylo pěstováno zdejšími - aby bylo zkrátka co natáhnout do džbánu.
Poslední novinky a zajímavosti:
autor: Jan Bretl