Pinot noir - Červené víno znalců

Česky této odrůdě říkáme Rulandské modré, díky německému Blauer Spätburgunder bychom její název mohli přeložit také jako Burgundské modré. A pokud někomu název rulanda modrá nezní dostatečně noblesně, já zodpovědně mohu prohlásit, že stejně jako Ryzlink rýnský považuji za krále bílých vín, tak právě Rulanda modrá je pro mne královnou vín červených.

Jedná se o odrůdu původem francouzskou. Ten původ asi zpochybňovat nelze, navzdory tomu, že se ještě genetici perou možná mezi sebou, možná sami s různými hypotézami, zda je Pinot noir křížencem Tramínu červeného s Mlynářkou či zda Pinot meunier (meunier = mlynář) pochází naopak z Modré rulandy, nebo je-li tato přímo příbuzná s divokou volně rostoucí révou.

Když říkám francouzskou, myslím burgundskou. Však se i tak jmenuje... Oblast Burgundsko je považována za její pravlast a prakticky všechna červená vína tohoto regionu pochází z této odrůdy. I ta nejvyhlášenější a nejdražší na světě. Ostatně - která odrůda asi tak může primárně stát za jmény jako je Romanée-Conti, La Tâche či Richebourg...? Ale nehrajme si na snoby, jako by pinot noir byla pouze ta nejdražší burgundská vína na světě. Samozřejmě, že ne. Rulandou modrou jsou i ta daleko levnější drahá vína tohoto regionu.

Dost legrácek. Je to úžasná odrůda, která dokáže zajistit základ pro skvělá vína nejen v těch ideálních slunných jižních oblastech, ale i tam, kde není parného slunce přemíra. Ať se už budeme bavit o Rakousku, Německu, Alsasku, ale i Moravě.

Do českých zemí přivezl tuto odrůdu z Francie Karel IV. a údajné první sazenice z oblasti Chambertin věnoval občanům mělnickým. Réva zde prosperovala a rozhodně se nejednalo o nějaké "kyselé víno od Labe", jak o něm prý poznamenal již senilní Cassanova na Duchcově. Pinot noir umí být velmi obsažný, ve své útlosti přesto plný informací a běžně vyšší alkohol v něm bývá dobrým vinařem dobře zapracován. Je to odrůda, která se někomu může zdát nevýrazná či řídká, ale to je tím, že k Pinotu se člověk víc jak k čemu jinému musí zkrátka propít.


Poslední novinky a zajímavosti:

| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl