Klasifikace českých a moravských vín
Česká republika, stejně jako ostatní státy, kde se pěstuje vinná réva, mají zákonem ošetřenou klasifikaci vín a je zde regulováno, co smí být o vínech uváděno na etiketě, ale i to, co na ní být napsáno nesmí. Základními hledisky, kterými se zařazování vín do určité skupiny řídí, jsou v první řadě obsah cukru v hroznech v době jejich sběru, dále pak původ hroznů a odrůda.
V Čechách a na Moravě se stále drtivá většina vín produkuje jako odrůdových, dobré „směsky“ - neboli cuvée - zatím vyrábí spíše jen někteří malí „osvícenější“ vinaří, kteří se snaží mícháním odrůd dosáhnout ještě větší kvality chuti vína. Vinařský zákon dovoluje uvádět jednotlivé stupně kvality pouze na etiketě odrůdových vín a cuvée jsou prodávána pouze jako základní vína, přesto, že vznikla třeba smícháním několika vín velmi vysoké kvality. S touto normou jsou logicky někteří vinaři nespokojení, protože povolené značení jejich dobře namíchaná a kvalitní vína degraduje.
Nejzákladnějšími víny, tedy víny naprosto nejjednoduššími, jsou vína stolní. Takové víno smí být vyrobeno z jakékoli odrůdy, i neregistrované, původem z jakékoli země Evropské unie. Jakožto vína nejnižší kategorie se neřídí kritérii, která musí splňovat, ale spíše musí při prezentaci dodržovat několik pravidel, aby nemohla být zaměněna za vína vyšší kvality. Z tohoto důvodu například na jejich etiketě nesmí být uvedena ani odrůda, ani místo původu, jeho oblast či viniční trať.
Ač zemské víno není v kvalitativním hodnocení na příliš vysoké úrovni, již se řídí pravidly, která musí být při jeho výrobě striktně dodržena – těmi je například tuzemský původ hroznů, regulovaný hektarový výnos a minimální stupeň cukernatosti (v tomto případě 14° a více). Na oplátku smí být na etiketě zemského vína uvedena oblast jeho původu, odrůda i ročník.
Jakostní vína se řídí stejnými pravidly, která platí pro vína zemská, s tím rozdílem, že minimální stupeň cukernatosti hroznů je ještě o jeden stupeň vyšší a hrozen musí být v oblasti svého původu i zpracován. Aby jakostní víno mohlo být označeno jako odrůdové, smí být vyrobeno nanejvýš ze tří registrovaných odrůd. Víceodrůdové směsi jsou označována jako jakostní vína známková.
Jakostní víno s přívlastkem – nejen že splňuje všechny požadavky ke zpracování vín jakostních, ale navíc pochází pouze z jedné vinařské podoblasti. Je vyrobeno bez dalšího přidaného cukru a jeho parametry jsou sledovány a ověřovány Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí.
Jednotlivé přívlastky se liší minimálním obsahem cukernatosti moštu. Nejnižším stupněm přívlastků je kabinetní víno. Hrozny kabinetů dosahují cukernatosti při sběru 19 až 21 stupňů a jsou z nich lehčí suchá vína. Vyšší míru cukernatosti mají pozdní sběry a hrozny, které dosáhnou více než 24° jsou základem pro vína klasifikována jako výběr z hroznů.
Vína cukernatá nad 27° jsou klasifikována jako polosladká či sladká, jedná se o bodulové výběry či výběry z cibéb – hroznů scvrklých na malé a velmi koncentrované rozinky. Mezi velmi populární a poměrně drahá vína patří vína ledová, opět velmi sladká vína, u kterých se se sběrem hroznů čeká dlouho až do příchodu prvních pořádných mrazů, a zmrzlé se i lisují. Podobně vzácnými a podobně sladkými víny jsou vína slámová. Ta se vyrábí několikaměsíčním dosušováním sklizených hroznů na slámě či rákosových rohožích. Tím hrozen ztratí větší část své vody a zbývá o to více koncentrovanější tělo, a díky tomu i následně vylisovaný mošt je velmi silně „zahuštěn“. K výrobě jak ledových, tak i slámových vín jsou potřeba skutečně kvalitní a zdravé hrozny, které jsou k těmto technologiím vhodné a je předpoklad, že víno z nich bude po zpracování v pořádku. Díky dlouhému zpracování jsou tato vína i velmi vzácná, protože výnosy z této technologie, kdy se lisují hrozny s velmi malým obsahem vody, jsou dost malé. Tato sladká vína se lahvují do polovičních nebo 200 mililitrových láhví a jsou vhodná k pití například na závěr menu po dezertu či ke kávě. Pití takového vína, které není obvyklé a jeho zpracování stálo mnoho pečlivé lidské práce, je opravdovým zážitkem.
Tichá vína jsou naprosto zásadní doménou českého a moravského vinařství, která zastiňuje jiné druhy vín vyrobené specifickou technologií. Přesto, že pro šumivá vína či vína dolihovávaná jsou podobně podrobné předpisy a klasifikace, nejsou v našich vinařských oblastech tolik zastoupena a nemají příliš velkou tradici.
Poslední novinky a zajímavosti:
autor: Jan Bretl