Ernst Loosen - Král německých ryzlinků
(Bernkastel - Německo / Mosel-Saar-Ruwer)

Tento výrazný chlapík, vinař Ernie Loosen, hluboce vyznává filosofii terroiru. Říká, že místo, podloží, klima dají vínu víc než technologie, kterou jsou hrozny zpracovány. A druhá nedílná věta jeho filosofie mluví o kvalitní surovině nad jejím množstvím. Takové vinaře obdivuje a takovým je i on sám.

A k realizaci těchto svých myšlenek má ideální podmínky. Sídlí totiž na Mosele, v Bernkastelu. Když tedy mluvíme o terroiru, tento místní je nezaměnitelný a unikátní. A to jak jedinečností podloží jednotlivých tratí, tak i specifickým mikroklimatem. A až se společně projdeme po vinicích, pochopíme, že ani ta kvantita se na těch prudkých stráních kolem řeky provozovat nedá.

Abychom blíže pochopili terroir střední Mosely, mluvme o jeho základních charakteristikách. Velmi důležitým kolečkem dokolaného stroječku zvaného Mosela je podloží jejích vinic. Jedná se především o modrou a červenou břidlici a vulkanické podloží. Tyto šutry, kterých jsou zdejší vinice plné, ať již se jedná o kterýkoliv z nich, stojí za naprosto nezaměnitelnou a velmi výraznou mineralitou vín z Mosely.

A propos - vín z Mosely... Mluvme konkrétně: Ryzlinků z Mosely. Není jiná odrůda, které tyto podmínky svědčí víc, než právě Ryzlinku rýnskému. Téměř každý hrozen zde vypěstovaný, sebraný a vylisovaný přísluší této královské odrůdě. A stejně tak i vinařství Dr. Loosen produkuje pouze ryzlinky. Ryzlinky v celé škále charakterů, jak jim je předávají jednotlivé viniční tratě, které stoupají do prudkých výšin nad několika vesničkami v okolí Bernkastelu. Několik z nich jsme s Erniem projeli, prochodili a osahali si je.

První stoupání jsme podnikli nad vesnicí Wehlen do viniční trati Wehlener Sonnenuhr. Abychom si trochu vysvětlili ten název, či obecně označování viničních tratí, na kterých se zdejší ryzlinky pěstují... Zpravidla se název skládá nejprve z názvu obce, ke které vinice příšluší, a to přídavným jménem na začátku názvu. Takže název vinice nad Wehlenem začíná přívlastkem Wehlener. A Sonnenuhr - to jsou sluneční hodiny. Zajímalo nás, proč zrovna tohle. Určitou nápovědou byly skutečné sluneční hodiny vymalované na skále vysoko ve vinici. Ale to je spíš symbol, podstata je hlubší. Tyto sluneční hodiny měří hroznům unikátně dlouhý čas slunečního svitu, který mají díky skvělé poloze každý slunný den vyměřený. Pálí to sem od rána od osmi hodin nepřetržitě až do večera do šesti.

Nejdobrodružnější výstup nás čekal do vinice Ürziger Würzgarten, která stojí se svým minerálním vulkanickým podložím za víny s velmi kořenitým a možná až trochu exotickým charakterem. A co na tom bylo dobrodružné? Především neskutečná prudkost tohoto kopce a ještě neskutečnější útlostí cestiček, kterými náš landrover stoupal. A když se Ernie Loosen na samém konci cesty na miniaturním plácku doslova vykousaném ve skále rozhodl, že tohle auto otočí, uvažoval jsem, že skočím dolů dobrovolně a hrdině zemřu na jedné z terásek mezi révou, kde budu ležet dlouho, minimálně do nejbližší sklizně, protože nikomu se nebude chtít spouštět se pro mé ostatky...

Když jsme bloumali tímto zákoutím zahrádky plné kořenitých vůní, dozvěděli jsme se, že se díváme na jediné místo v Evropě, které nebylo v minulém století zasaženo fyloxérou. Dokonce prý některé vinné hlavy jsou ještě původní, z doby, něž se tento zákeřný škůdce zakousl do vinic celé Evropy. Je jim tedy až 140 let.

Obě tyto vinice patří mezi šest důležitých tratí, na kterých vinařství Dr. Loosen pěstuje svá "velká" vína. Zde se jim říká Grosse Lage, což by mohl být ekvivalent Grand Cru vinic, jak označují ty nejlepší polohy vinaři ve Francii. Při následné degustaci ve vinařství jsme ochutnali vína i z těch dalších, do kterých jsme se nestačili vypravit. Třeba modře břidlicový tvrdý Ryzlink z Berkasteler Lay, GG Riesling ze starých keřů trati Graacher Himmelreich či starší auslese - tedy sladký ryzlink - z Erdener Treppchen. Doslova sladkou tečkou degustace byl bobulový výběr z roku 2014 se svými 151 gramy cukru. A i přes tuto "nálož" byl ve své robusnosti stále elegantní.

Mimochodem, když jsem zmínil označení GG u některých vín, chtělo by to tento termín trochu osvětlit. Zkratka GG znamená Grosses Gewächs, což by se dalo přeložit třeba jako "velký růst". Toto označení nesou v některých oblastech v Německu velká vína z velkých vinic, tedy ze zmiňovaných Grosse Lage. Když se takové víno povede a vinař jej tak označí, je logo GG součástí láhve či je na ní vypískováno. Jedná se totiž o něco opravdu unikátního. A toto "privilegium ušlechtilosti" mohou nést pouze suchá vína.

Procházky vinicemi či ochutnávka aktuálních vín byla skvělá zkušenost o Mosele, o ryzlinku, o filosofii vinaře či terroiru. Neopakovatelnou zkušeností o víně, o historii vinařství, o gastronomii a o lidském vnímání těchto krásných témat byla však následná večeře s Erniem Loosenem.

Nebyla to žádná prezentace či řízené vnímání chutí, ani uctívání kultu Ryzlinku. Bylo to prostě přátelské posezení, jídlo, otevírání zajímavých láhví... A bylo jedno, zda ta konkrétní láhev byla stará rok či půl století a zda stála pět euro nebo měla hodnotu vyčíslitelnou pouze vzpomínkami či sběratelskou vášní. Byl to ten příjemný večer, který trvá hluboko přes půlnoc, otevře se mnoho neuvěřitelného a o víně se mluví.

A nikomu nepřijde divné, že i když po tomto večeru zůstalo na stole třeba dvacet prázdných láhví od zajímavých vín naprosto rozdílných charakterů, člověk příjemnou a střízlivou procházkou odešel vlahou nocí do hotelu, dal si poslední kultivovanou skleničku kultivovaného Ryzlinku se sousedy na patře, se ráno po pár hodinách spánku probudil vyspaný dorůžova připravený na další vinařské zážitky.