Město Bernkastel-Kues leží na středním toku řeky Mosely ve spolkové zemi Porýní-Falc, zhruba 50 km od Trevíru. Je proslulé nejen vinařstvím světového významu, ale i lázeňstvím. Významným rodákem je Mikuláš Kusánský, humanitní filosof patnáctého století.

Ernst Loosen - Král německých ryzlinků
(Bernkastel - Německo / Mosel-Saar-Ruwer)

Tento výrazný chlapík, vinař Ernie Loosen, hluboce vyznává filosofii terroiru. Říká, že místo, podloží, klima dají vínu víc než technologie, kterou jsou hrozny zpracovány. A druhá nedílná věta jeho filosofie mluví o kvalitní surovině nad jejím množstvím. Takové vinaře obdivuje a takovým je i on sám.

A k realizaci těchto svých myšlenek má ideální podmínky. Sídlí totiž na Mosele, v Bernkastelu. Když tedy mluvíme o terroiru, tento místní je nezaměnitelný a unikátní. A to jak jedinečností podloží jednotlivých tratí, tak i specifickým mikroklimatem. A až se společně projdeme po vinicích, pochopíme, že ani ta kvantita se na těch prudkých stráních kolem řeky provozovat nedá.

Abychom blíže pochopili terroir střední Mosely, mluvme o jeho základních charakteristikách. Velmi důležitým kolečkem dokolaného stroječku zvaného Mosela je podloží jejích vinic. Jedná se především o modrou a červenou břidlici a vulkanické podloží. Tyto šutry, kterých jsou zdejší vinice plné, ať již se jedná o kterýkoliv z nich, stojí za naprosto nezaměnitelnou a velmi výraznou mineralitou vín z Mosely.

A propos - vín z Mosely... Mluvme konkrétně: Ryzlinků z Mosely. Není jiná odrůda, které tyto podmínky svědčí víc, než právě Ryzlinku rýnskému. Téměř každý hrozen zde vypěstovaný, sebraný a vylisovaný přísluší této královské odrůdě. A stejně tak i vinařství Dr. Loosen produkuje pouze ryzlinky. Ryzlinky v celé škále charakterů, jak jim je předávají jednotlivé viniční tratě, které stoupají do prudkých výšin nad několika vesničkami v okolí Bernkastelu. Několik z nich jsme s Erniem projeli, prochodili a osahali si je.

První stoupání jsme podnikli nad vesnicí Wehlen do viniční trati Wehlener Sonnenuhr. Abychom si trochu vysvětlili ten název, či obecně označování viničních tratí, na kterých se zdejší ryzlinky pěstují... Zpravidla se název skládá nejprve z názvu obce, ke které vinice příšluší, a to přídavným jménem na začátku názvu. Takže název vinice nad Wehlenem začíná přívlastkem Wehlener. A Sonnenuhr - to jsou sluneční hodiny. Zajímalo nás, proč zrovna tohle. Určitou nápovědou byly skutečné sluneční hodiny vymalované na skále vysoko ve vinici. Ale to je spíš symbol, podstata je hlubší. Tyto sluneční hodiny měří hroznům unikátně dlouhý čas slunečního svitu, který mají díky skvělé poloze každý slunný den vyměřený. Pálí to sem od rána od osmi hodin nepřetržitě až do večera do šesti.

Nejdobrodružnější výstup nás čekal do vinice Ürziger Würzgarten, která stojí se svým minerálním vulkanickým podložím za víny s velmi kořenitým a možná až trochu exotickým charakterem. A co na tom bylo dobrodružné? Především neskutečná prudkost tohoto kopce a ještě neskutečnější útlostí cestiček, kterými náš landrover stoupal. A když se Ernie Loosen na samém konci cesty na miniaturním plácku doslova vykousaném ve skále rozhodl, že tohle auto otočí, uvažoval jsem, že skočím dolů dobrovolně a hrdině zemřu na jedné z terásek mezi révou, kde budu ležet dlouho, minimálně do nejbližší sklizně, protože nikomu se nebude chtít spouštět se pro mé ostatky...

Když jsme bloumali tímto zákoutím zahrádky plné kořenitých vůní, dozvěděli jsme se, že se díváme na jediné místo v Evropě, které nebylo v minulém století zasaženo fyloxérou. Dokonce prý některé vinné hlavy jsou ještě původní, z doby, něž se tento zákeřný škůdce zakousl do vinic celé Evropy. Je jim tedy až 140 let.

Obě tyto vinice patří mezi šest důležitých tratí, na kterých vinařství Dr. Loosen pěstuje svá "velká" vína. Zde se jim říká Grosse Lage, což by mohl být ekvivalent Grand Cru vinic, jak označují ty nejlepší polohy vinaři ve Francii. Při následné degustaci ve vinařství jsme ochutnali vína i z těch dalších, do kterých jsme se nestačili vypravit. Třeba modře břidlicový tvrdý Ryzlink z Berkasteler Lay, GG Riesling ze starých keřů trati Graacher Himmelreich či starší auslese - tedy sladký ryzlink - z Erdener Treppchen. Doslova sladkou tečkou degustace byl bobulový výběr z roku 2014 se svými 151 gramy cukru. A i přes tuto "nálož" byl ve své robusnosti stále elegantní.

Mimochodem, když jsem zmínil označení GG u některých vín, chtělo by to tento termín trochu osvětlit. Zkratka GG znamená Grosses Gewächs, což by se dalo přeložit třeba jako "velký růst". Toto označení nesou v některých oblastech v Německu velká vína z velkých vinic, tedy ze zmiňovaných Grosse Lage. Když se takové víno povede a vinař jej tak označí, je logo GG součástí láhve či je na ní vypískováno. Jedná se totiž o něco opravdu unikátního. A toto "privilegium ušlechtilosti" mohou nést pouze suchá vína.

Procházky vinicemi či ochutnávka aktuálních vín byla skvělá zkušenost o Mosele, o ryzlinku, o filosofii vinaře či terroiru. Neopakovatelnou zkušeností o víně, o historii vinařství, o gastronomii a o lidském vnímání těchto krásných témat byla však následná večeře s Erniem Loosenem.

Nebyla to žádná prezentace či řízené vnímání chutí, ani uctívání kultu Ryzlinku. Bylo to prostě přátelské posezení, jídlo, otevírání zajímavých láhví... A bylo jedno, zda ta konkrétní láhev byla stará rok či půl století a zda stála pět euro nebo měla hodnotu vyčíslitelnou pouze vzpomínkami či sběratelskou vášní. Byl to ten příjemný večer, který trvá hluboko přes půlnoc, otevře se mnoho neuvěřitelného a o víně se mluví.

A nikomu nepřijde divné, že i když po tomto večeru zůstalo na stole třeba dvacet prázdných láhví od zajímavých vín naprosto rozdílných charakterů, člověk příjemnou a střízlivou procházkou odešel vlahou nocí do hotelu, dal si poslední kultivovanou skleničku kultivovaného Ryzlinku se sousedy na patře, se ráno po pár hodinách spánku probudil vyspaný dorůžova připravený na další vinařské zážitky.

Typický pohled na vinice v oblasti Mosely. Štíhlá řeka se klikatí mezi prudkými kopci, které jsou velmi hustě osázeny hlavami révy vinné, přesněji řečeno ryzlinku rýnského.
 Veliká ikona německého i světového vinařství, Ernst Loosen, popisuje aktuální stav a odhaduje budoucnost ročníku 2017 ve své vinici.

Návštěva moselských vinic

Byť se nacházíme stále dost ”při zemi”, respektive při hladině Mosely, je dobře vidět, jakou prudkost zdejší kopce nabírají jen pár metrů od vodního toku.
Sluneční hodiny. Tak se jmenuje i tato vinice - Wehlener Sonnenuhr. Mimochodem, Wehlen je přilehlá vinice. Jednotlivé tratě se zde nazývají podle lokálních názvů. Tyto hodiny ve slunných dnech hlásí, že slunce zdejší hrozny krmí od samého rána do večera. Jedná se o polohu s opravdu skvělými světelnými podmínkami.
Všudepřítomná břidlice, zdejší typické podloží, které dává ryzlinkům z vinic v okolí Bernkastelu velmi typickou mineralitu.
V případě vinice Wehlener Sonnenuhr se jedná o břidlici modrou a její přítomnost ve vinicích je opravdu bohatá.
Některé kousky tohoto typického kamení jsou opravdu křehké, je možné je bez problémů rozemnout v ruce opravdu najemno.
Přesouváme se k dalšímu vinohradu. Ernie velmi sugestivně vypráví o všem, co v okolí právě míjíme. Zvláště v klikatých úzkých uličkách v prudkých viničních tratích může tento styl řízení nahánět trochu strach..
V jedné vesničce během přesunu míjíme zdejší vodočet. Mnoho zářezů na tomto pravítku značí, že s velkou vodou zde bojují opravdu často.
Most přes údojí Mosely by měl v budoucnu zásadně zjednodušit dopravu v regionu. V každém případě tato stavba zásadně ovlivní vzhled krajiny. Asi i proto má celou řadu příznivců i odpůrců.
Pohled do vinice Ürziger Würzgarten ukazuje, jak jsou zdejší vinohrady členité. Ale pro zdejší dokonalé podmínky je třeba využít každého malého plácku pro vysazení alespoň několika vinných hlav.
Stejně jako při předchozí zastávce zde platí, že vinice se jmenuje podle lokálních podmínek. Tato leží v kopcích nad vesničkou Ürzig.
Feromony, s oblibou diskutované téma, a jev tak často v německých vinicích viditelný. Plastové ampulky mají zmást nežádoucí hmyz, který se pak díky tomu ve vinicích nerozmnoží.
Hospodařit na takto situovaných vinicích vyžaduje opravdu kus náročné práce. Nelze se pak divit, že zdejší vína nepatří v regálech vinotéky mezi ta nejlevnější.
Mrazy v roce 2017 rozhodně nenechají vinice bez následků, některé hlavy byly zasaženy částečně, některé zcela. A to navzdory tomu, že teplejší vzduch vháněly v nejextrémnějších okamžicích do vinic i vrtulníky.
Starat se o takto strmé vinice je práce pro kaskadéry, a to doslova. Přístup do některých partií vyžaduje velkou zručnost, zkušenost a fyzické schopnosti, které nemá zdaleka každý. Prý se již testuje i sběr hroznů za pomoci dronů, které by na těch extrémních místech snížily riziko lidské práce.
Nejedná se o vinici jednoho majitele, o malý kousek některých vzácných poloh se dělí mnoho zdejších vinařů, někteří z nich mají svou cedulkou označených třeba i jen pár desítek hlav.
Vyprávění o tom, že jsme ve vinici, kde se nachází vinné hlavy, které jako jedny z mála v Evropě přežili řádění fyloxéry a jsou tedy ještě původními z doby před příchodem této zkázy z amerického kontinentu.
Jen další důkaz toho, jak je na Mosele krásně, navzdory tvrdé práci, kterou zdejší vinaření vyžaduje.
Typický způsob vyvazování vinných hlav. Srdečný pozdrav od Bernkastelu!
Při cestě zpět do vinařství si uvědomuji, že místem se zde opravdu šetří a byla by škoda nevyužít každého kousku půdy. Jen by možná bylo dobré zvážit dopravdní značku ”pozor ryzlink”.

Návštěva sídla vinařství Dr. Loosen

Dorazili jsme do sídla vinařství. Zde nás čeká kus náročné práce. Je třeba ochutnat aktuální ročník.
Postupně probíráme vzorky z jednotlivých viničních tratí. Každá má své specifikum, jakým je trochu odlišné podloží, poloha, přístup slunce a podobně. Všechny dávají perfektní vína, která však - byť kousek od sebe - rozhodně nejsou stejná.
A teď už spíše oddych. Čeká nás večeře, během které ochutnáme různá vína, nejen zdejší ryzlinky, a přijde čas i na nějakou zábavu, povídání a výměna postřehů s dalšími milovníky vína z celého světa, kteří s námi zasedli ke stolu. A začínáme pěkným vzorkem...
Ač není pro Ernie Loosena problém dojít do svého sklepa pro jakkoli skvělé a drahé víno, k typickému jihoamerickému pokrmu cévice zvolil ten naprosto nejzákladnější ryzlink, který produkuje. Prý k tomu jde nejlépe. Krom toho se chtěl pochlubit, že tento ročník právě uvedl na trh.
Hutná sýrová polévka fondata s vejcem připraveným v lázni sous-vide s opečeným špekem. Přítomnost lanýže toto jídlo skvěle vyladila a mě přivodila starosti. Já totiž nemůžu mít alergii na nic normální, mě otéká jazyk po lanýži. Ale stejně si vždycky dám říct.
Skvěle a šťavnatě připrevené krůtí prso ve slanině se smrži. Tento pokrm Ernst Loosen vklínil mezi zajímavý pinot noir ze svých amerických vinic a Chambolle Mousigny 1966.
Hezky jsme si ten večer užili. I v tomto ryzlinkovém království lze díky Ernieho nekonečnému sklepu ochutnat skvosty z celého světa.
Ale zakončili jsme to něčím místním. Tu pověstnou sladkou tečku zajistil dvacet let starý sladký ryzlink ze zdejších vinic.
No jo, přijeli umělci z Prahy... Fantastické je, že i když to byl dlouhý den a večer o spoustě láhví, kultivované pití, dobrá společnost a skvělá gastronomie dokáže, že ten ”prokletý alkohol” nemusí dělat z lidí zvířata.
| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl

Obsah stránek:

Jan Bretl

e-mail:

Facebook: www.facebook.com/vinarnik.cz

Copyright: Jan Bretl 2016-2017

Technická realizace:

WebProjekt Praha

Publikační systém: web2.cz

e-mail: