Začátek článku ►
Pokračujte šipkami doprava ►
Tedy ono těch vinic není zas tak mnoho, vinařství pracuje na třech hektarech, které se rozkládají zde na Přední hoře, ale i v trati Zadní hora. Vzhledem k tomu, že zde rodina pracuje ručně, možná by se dalo obhospodařit ještě o kousek vinic více, ale určitě by to nebylo o moc. Vinohrad je veden čistě biologicky, co se ošetřování týče, a je regulována, tedy redukována, i jeho produkce....Tedy ono těch vinic není zas tak mnoho, vinařství pracuje na třech hektarech, které se rozkládají zde na Přední hoře, ale i v trati Zadní hora. Vzhledem k tomu, že zde rodina pracuje ručně, možná by se dalo obhospodařit ještě o kousek vinic více, ale určitě by to nebylo o moc. Vinohrad je veden čistě biologicky, co se ošetřování týče, a je regulována, tedy redukována, i jeho produkce. Aby si víno zachovalo svůj odrůdový charakter a zrcadlilo i zdejší terroir, odevzdají vinice Jaroslava Osičky maximálně 60 metráků hroznů z jednoho hektaru.
Možná člověka napadne otázka, jak je možné držet vinice zdravé... To se opravdu ničím neošetřují? Ale ano, jen je potřeba si uvědomit, že ten správných vliv nemusí mít jen nějaký chemický přípravek. Kus práce udělají i tak přirozené věci, jako jsou třeba výluhy z bylin. Pesticidy a herbicidy lze nahradit záležitostmi na biologické bázi jako je třeba...Možná člověka napadne otázka, jak je možné držet vinice zdravé... To se opravdu ničím neošetřují? Ale ano, jen je potřeba si uvědomit, že ten správných vliv nemusí mít jen nějaký chemický přípravek. Kus práce udělají i tak přirozené věci, jako jsou třeba výluhy z bylin. Pesticidy a herbicidy lze nahradit záležitostmi na biologické bázi jako je třeba vodní sklo, ”prášek do pečiva” či taková přeslička. Na oidium používá Jaroslav Osička již zmíněný prášek do pečiva, pomerančový olej a maličko síry. Skvěle prý fungoval i anýzový olej a navíc se odměnil úžasnou vůní, ale byl hrozně drahý.
Neodpustím si v této souvislosti poznámku - a vůbec se nechci navážet do kterého konkrétního sůseda - o tom, jak si podle Jaroslava Osičky správně vybereš víno, které chceš pít. Ta myšlenka je strašně moc jednoduchá, ale hluboká a pravdivá zároveň: 1. podívej se na ten postřikovač, 2. podívej se v prodejně s vinařskými potřebami, co...Neodpustím si v této souvislosti poznámku - a vůbec se nechci navážet do kterého konkrétního sůseda - o tom, jak si podle Jaroslava Osičky správně vybereš víno, které chceš pít. Ta myšlenka je strašně moc jednoduchá, ale hluboká a pravdivá zároveň: 1. podívej se na ten postřikovač, 2. podívej se v prodejně s vinařskými potřebami, co všechno se tam prodává, 3. podívej se na samotného vinaře, jak ten chlap vypadá... Když si dáme pár jednoduchých souvislostí dohromady, uvědomíme si možná o trochu snadněji, co si občas lejeme do těla...
A určitě tu není není prostor k hodnocení nějakých mladých vín - drtivá většina aktuálních ročníků má daleko starší číslovku než je loňský ročník. Je to opět tím, s jakou filosofií zde u Osičků k vínu přistupují. Nejde totiž jen o čistou ekologickou práci ve vinici, ale i o to dát vínům čas a prostor. Kvašení...A určitě tu není není prostor k hodnocení nějakých mladých vín - drtivá většina aktuálních ročníků má daleko starší číslovku než je loňský ročník. Je to opět tím, s jakou filosofií zde u Osičků k vínu přistupují. Nejde totiž jen o čistou ekologickou práci ve vinici, ale i o to dát vínům čas a prostor. Kvašení jednotlivých vín probíhá spontánně, a bílá i červená vína si - v závislosti na podmínkách každého ročníku - většinou pobudou nějakých pár týdnů v kontaktu s celými bobulemi. Následně vína zrají až dva roky v dřevěných sudech. Mladá vína, ta která se nevydávají cestou delšího pobytu ve sklepě, jsou před láhvováním šetrně filtrována. Ta další jdou do láhve bez filtrace.
Rosé z Zweigetrebe (s malým přidáním Pinot Noir v množství menším než nutném deklarovat) od Jaroslava Osičky rozhodně nepatří k tradičnímu letnímu popíku. Není lehké, sladké, voňavé, zahrádkové. Jak říká Jaroslav Osička, nepřistupují k němu jako k něčemu ”lacinému”, ale jako k serioznímu vínu. Možná i proto se...Rosé z Zweigetrebe (s malým přidáním Pinot Noir v množství menším než nutném deklarovat) od Jaroslava Osičky rozhodně nepatří k tradičnímu letnímu popíku. Není lehké, sladké, voňavé, zahrádkové. Jak říká Jaroslav Osička, nepřistupují k němu jako k něčemu ”lacinému”, ale jako k serioznímu vínu. Možná i proto se prý toto dospělé a - podle mého názoru - komplexně udělané víno začíná prodávat až někdy na podzim, kdy se o tento charakter růžového teprve zvedá poptávka.
A tím nejčastějším dotazem je prý poptávka právě sladkých vín. Jaroslav Osička taková vína nedělá. Ostatně vysoká cukernatost už u hroznů není zdaleka jediným ukazatelem nebo měřítkem kvality suroviny - v tomto vinařství se kladně hodnotí správný a zajímavé poměr cukrů, taninů, aromatických látek a kyselin... Výsledkem pak jsou...A tím nejčastějším dotazem je prý poptávka právě sladkých vín. Jaroslav Osička taková vína nedělá. Ostatně vysoká cukernatost už u hroznů není zdaleka jediným ukazatelem nebo měřítkem kvality suroviny - v tomto vinařství se kladně hodnotí správný a zajímavé poměr cukrů, taninů, aromatických látek a kyselin... Výsledkem pak jsou suchá elegantní vína s charakterem. Opakované vysvětlování filosofie může ovšem jednoho trochu vysilovat, a jak říká Luboš Osička - občas je potřeba tatu od některých hloupých otázek trochu izolovat. Mimochodem - jaká je ještě horší doplňující otázka po poptávce sladkého vína? - ”A jaké je z těch suchých nejsladší?”
Další pozoruhodnou myšlenkou přístupu Jaroslava Osičky je, že se víno nesnaží ”znásilňovat jeho výrobou”. Jde spíše o to víno usměrňovat a pomáhat mu na svět. Nesnaží se ani dělat víno s určitým unifikovaným rukopisem, ale naopak chtějí udělat každý ročník právě s tím charakterem, jaký mu příroda nadělila. Tomu...Další pozoruhodnou myšlenkou přístupu Jaroslava Osičky je, že se víno nesnaží ”znásilňovat jeho výrobou”. Jde spíše o to víno usměrňovat a pomáhat mu na svět. Nesnaží se ani dělat víno s určitým unifikovaným rukopisem, ale naopak chtějí udělat každý ročník právě s tím charakterem, jaký mu příroda nadělila. Tomu pomáhají například promícháváním kvasnic. Stejně tak vínu nezakazují kyslík, ale dopřejí mu jej v takovém množství, jaké je konkrétnímu vínu prospěšné.
Že má právě Jaroslav Osička o víně co říci není dáno jen jeho otevřeným a velmi rozumným přístupem k vinařství. Je to člověk, který ve víně již i mnohé zažil. Díky zralému věku měl možnost sledovat pěkných pár let vinařského vývoje nejen v okolí Velkých Bílovic, ale i ve světovém vinařském měřítku. A je skvělé, že...Že má právě Jaroslav Osička o víně co říci není dáno jen jeho otevřeným a velmi rozumným přístupem k vinařství. Je to člověk, který ve víně již i mnohé zažil. Díky zralému věku měl možnost sledovat pěkných pár let vinařského vývoje nejen v okolí Velkých Bílovic, ale i ve světovém vinařském měřítku. A je skvělé, že získané poznatky a postřehy předával dlouhá léta mnoha generacím mladých vinařů jako pedagog na střední vinařské škole ve Valticích.