Hostomice, celým jménem Hostomice pod Brdy, je malé město v okrese Beroun, zhruba 10 kilometrů východně od Hořovic. Hostomice leží 359 m. n. m. a s přilehlými osadami Radouš, Bezdědice a Lštěň mají zhruba 1600 obyvatel. Jsou ideálním výchozím bodem do Brd, neboť se nachází mezi vrcholy Plešivec, Hřebeny či Studený.

Hostomický pivovar

Novodobá historie pivovaru v Hostomicích pod Brdy není nikterak dlouhá, čítá zatím jen několik let, navazuje však na bohatou tradici, jejíž historie sahá až do patnáctého století. V současné době hostomický pivovar - poté, co jej vydupal zpět ze země - provozuje pan Štěpán Kříž. A podle rozhlédnutí i ochutnání to dělá velmi dobře.

 Do Hostomic pod Brdy jsme vyrazili přes Brdy, konkrétně přes vrch Plešivec.
Městečko je situováno v nádherné krajině, která nabízí turistické vyžití nejen v letních měsících, ale pro odvážnější může být výzvou i zimní tůra v neprošlápnutém sněhu. Je to sice o poznání namáhavější výšlap, ale o to větší radostí je, když se na jeho konci objeví budova...
Jeho historie sahá stovky let do minulosti, měla svá temná, hluchá, ale i velmi zajímavá období.
Pivovar pamatuje řádění Švédů a vypálení Hostomic v sedmnáctém století, ale i několik dalších rozsáhlých požárů. Za pozornost stojí i fakt, že ve zdejším pivovaru - navzdory tomu, že ještě v dnešní době se o ženách jako sládkových stále ještě občas mluví jako o vyjímkách až raritách -...
Teprve před pár lety se ho ujal pan Štěpán Kříž. A bylo potřeba začít z gruntu, protože mnoho let nečinnosti objektu rozhodně nepomohlo. 
Názorně to demonstruje skutečnost, že než se mohlo začít ”hospodařit” na dvoře, bylo z něj nejdříve odvezeno 100 nákladních aut odpadu. Postupně pak byla do čistého přivážena a usazována technologie pivovaru.
Sládek Štěpán Kříž si během svého bohatého působení v pivovarnictví uvědomil, že existuje po Čechách spousta objektů, které jako pivovary kdysi fungovaly. Bylo tedy logické, že když v něm uzrála myšlenka provozovat pivovar vlastní, že se současně pokusí nějaké z takových míst znovu oživit. Zkrátka převzít tu štafetu po lidech, kteří již českou...
V hostomickém pivovaru jsou schopni uvařit dvě várky piva denně, každá má 11 hektolitrů. Obvykle však vaří zhruba 4 až 6 várek za týden.
Pivo kvasí v otevřených kádích, ač zvenku zdánlivě dřevěných, uvnitř jsou nerezové a každá pojme dvě várky piva. Potkají se tedy vždy dvě trochu jiná piva, protože žádné dvě várky nejsou naprosto identické.
V pivovaru Hostomice používají kvasnice od Bernarda, což je jeden z mála větších pivovarů, který svým menším kolegům kvasnice prodává. Jiní se tomu obvykle brání a od vstřícnosti spíše ustupují. Zajet si třeba do Plzně pro kvasnice Prazdroje by byla cesta vyloženě naivní a bláhová. Mimochodem - na rozdíl od spousty malých pivovarů,...
Po sedmi dnech putuje pivo ze spilky do sklepa, kde leží v uzavřených kádích.
A během cesty ze spilky do sklepa jsme se se Štěpánem Křížem rozhovořili o chmelu a došli k další raritě. Hostomický pivovar používá chmel odrůdy Žatecký poloraný červeňák jako jeden ze dvou v celém Česku v podobě lisovaných hlávek.
Obvykle se dnes již setkáváme s touto surovinou pouze v podobě lisovaných granulí, a to i třeba v pivovaru v Plzni, který udělal v oblasti spodně kvašených piv ten úplně první krok na světě. Setkal jsem se s názorem několika sládků, kteří tvrdí, že se zkrátka s takto připraveným chmelem lépe pracuje a praktičtěji se dávkuje. Tomu docela věřím, zvlášť když...
Toho chmele se používá na jednu várku 2 až 4 kila podle druhu vařeného piva. A řekněme si to narovinu: pivo z tanku, kde zraje měsíc, má teplotu jen lehce nad nulou a skvělý říz, vyloženě nabádá... (pozn. redakce: k dašímu napití)
Sortiment pivovaru Hostomice pod Brdy není nikterak široký, standardně nabízí vlastně jen tři piva.
Snadno pitelnou desítku - zkrátka ”takovou českou klasiku”, plnější výraznější dvanáctku s velmi příjemnou hořkostí, která evokuje na první napití pivo plzeňského stylu, a tmavý čtrnáctistupňový speciál bavorského typu. A to je pivo, které mě - ač černé přirozeně nevyhledávám - vyloženě baví. Je totiž, narozdíl...
Největší zájem je však o jiný speciál. V době sklizně chmele dělá Štěpán Kříž třináctku z čerstvého chmele, po které se vždy jen zapráší.
Součástí pivovaru je lokál, který působí daleko přitažlivěji než jeho název. Opravdu to není žádná sprostá nalévárna, ale vkusné místo, kde lze ochutnat všechna místní piva.
A proč se vlastně tohle pivo - podobně jako ”Plzeň”, ”Krušovice” či ”Smíchov” - nenazývá jednoduše ”Hostomice”, ale Fabián?
Přeci proto, že právě skřítek Fabián je dobrým duchem brdských lesů a kopců. Původně rytíř Fabián se stal obětí milostných intrik a byl z pomsty proměněn v ducha, který dodnes chodí po Brdech, a ač se lidem zjevuje pouze zřídka, občas je rád poškádlí. A proto, že dobro v něm zůstalo i v jeho současné podobě, v zahrádce na vrchu Plešivci pěstuje kouzelné...
A jak je Fabián dobrým duchem brdských lesů, je pan Štěpán Kříž nepochybně dobrým duchem českého pivovarnictví.
Jeho sympatický přístup a veselou náladu doslova předává na lidi kolem sebe, a svou filosofií pomáhá zapomenutým místům vrátit se na mapu a fungovat. A to je hrozně cenné, zvláště v době, kdy všude kolem sebe bezmyšlenkovitě stavíme a budujeme stále nové a nové, aniž bychom byli schopni spočítat dopad našeho konání. Někdy jsme...
Zkusme si taky trochu více vážit toho, na čem nechaly generace našich předků celé své životy. Já se vždy rád zastavím v hospůdce či restauraci, kde dostanu produkt, který se neskrývá za hradbou globálních značek.
| tisk | pdf |

autor: Jan Bretl